Velká medvědice je jedním z nejstarších a dnes možná nejznámějších souhvězdí, jehož součástí je nápadný obrazec sedmi jasných hvězd nazývaný Velký vůz. Ve starším pojetí se za Velký vůz pokládala pouze část souhvězdí, kterou tvoří sedm hlavních hvězd α (1.79mag), β (2.37mag), γ (2.44mag), δ (3.31mag), ε (1.77mag ), ζ (2.09mag), η (1.86mag) URSA Maioris a souhvězdí se jako celek zvyklo téměř ve všech jazycích označovat jako Velká medvědice, podle latinského názvu Ursa Maior. Dnes se často setkáme s běžným pojmenováním Velký vůz, které se však vztahuje na celé souhvězdí. V dnešní "moderní" Americe je obrazec známý jako Velká naběračka - Great Dipper. Nápadné seskupení Velkého vozu není zcela čirou náhodou takovým uspořádáním jednotlivých stálic. Všechny hvězdy s výjimkou Dubhe a Benatnash jsou od nás téměř stejně vzdálené - 74 až 80 světelných let a jsou součástí, tedy vlastně jádrem tzv. "Medvědího proudu", rozptýleného seskupení hvězd, které se ve vesmírném prostoru spolu pohybuje stejným směrem. Do tohoto proudu patří vedle několika méně jasných hvězdách v téže části oblohy - 37, 38, 78, 80 Uma a 21 Leo minor - i některé další hvězdy, které se nacházejí na zcela jiných místech nebeské klenby a mají velmi podobný pohyb prostorem. Patří k nim například Sírius z Velkého psa, Gemma ze Severní koruny, δ a ζ Leonis, β Eridani, δ Aquarii, γ Ceti, α Ophiuchi, ι Cephei, β Aurigae. Jelikož je však v prostoru dělí od sebe i několik stovek světelných let, nemůžeme medvědí proud považovat za otevřenou hvězdokupu. Jeho střed leží od nás zhruba 75 světelných let, čímž je naším nejbližším fyzickým seskupením hvězd, tak blízkým, že ho na obloze vůbec nevnímáme pohromadě. Ve vesmíru jeho jádro zabírá oblast zhruba 32 x 12 světelných let. Slunce, které k němu ale nepatří, leží zhruba na jeho okraji. Medvědí proud se pohybuje vzhledem ke Slunci rychlostí asi 15 km/s směrem k bodu, který je přibližně na rozhraní souhvězdí Střelce a Kozoroha.

<

V polovině šedesátých let minulého století si astronomové při analýze snímků Palomarskej prohlídky oblohy uvědomili, že obloha v nedaleké blízkosti severního nebeského pólu je zakryta málo známým prachovým komplexem. Některé prachové mraky byly později katalogizovány B. T. Lynd a popsány Alanem Sandagem. Koncem devadesátých let IRAS a DIBHE, dva satelity s FIR (far infrared) senzory, shromáždili množství informací, které konečně odhalily celkový rozsah fenoménu. Detailně vyhotovené mapy ukazují, že od galaktické roviny se zhruba směrem k severnímu galaktickému pólu táhne rozsáhlé množství prachu (pokrývá souhvězdí Velké a Malé medvědice, Cephei, Žirafy a Rysa), ve vzdálenosti asi 300 pc od ní. Ačkoliv jsou na mnoha místech mlhoviny velmi slabé, nejsou stejné a tvoří husté mraky, svazky, filamenty a jiné rozeznatelné struktury, kterým by se měla věnovat zvýšená pozornost. Podobně jako jiné součásti mezihvězdného materiálu se skládají z prachových částic, vodíku, kysličníku uhelnatého a dalších složek.

Tyto mlhoviny jsou unikátní navíc v tom, že neodrážejí, nerozptylují nebo nesvítí díky individuální hvězdě nebo hvězdokupě (což je vlastnost většiny mlhovin v rovině naší Galaxie). Správně řečeno, tyto mlhoviny můžeme vidět díky tomu, že odrážejí světlo a jsou ionizované celkovým výkonem všech hvězd Mléčné dráhy! Mají tak reflexní (prach rozptyluje modré světlo), jakož i emisní charakteristiky (ERE - červená emise, pásmo 600-1000 nanometrů). Zkráceně řečeno, tmavé mlhoviny nedaleko galakticého rovníku díky Mléčné dráze svítí! Možná to není až tak překvapivé, ale historie vizuálního pozorování sahá v tomto případě daleko do minulosti. Pokud se tehdy totiž někdo o tento specifický obor seriózní zajímal, měl pravděpodobně možnost všimnout si na obloze i věci, které nám díky světelnému znečištění unikají. William Herschel v roce 1811 sestavil seznam 52 oblastí pozadí oblohy, které na něj působily mlhavým dojmem. Severozápadně od galaxie M82 popisuje 1,6 stupňů velkou oblast pokrytou bělavou mlhovinou. V roce 2004 si jeden amatérky astronom na své fotce vyhotovené na dálku kontrolovaným dalekohledem umístěným v horách Nového Mexika všiml v blízkosti galaxií M81 -82 matnou šmouhu, která se dnes ztotožňuje s mlhovinou Vulkán, nejjasnější částí celého tohoto komplexu, pravděpodobně ležící i v dosahu zkušeného pozorovatele.


Alioth (ε UMa) - nejjasnější hvězda souhvězdí. Je krátkoperiodických proměnnou hvězdou a současně i dvojhvězdou, jejíž složky mají vzájemnou oběžnou dobu 4,15 roku, což se však dá rozeznat pouze spektroskopických metodami. Kolísání její jasnosti v periodě 5,09 dne je v rozmezí pouze 0.1 magnitudy a pouhým okem proto nedá postřehnout. Hvězda patří k typu hvězd α2 Canum Venaticorum, které vykazují i ​​kolísání magnetického pole.

Mizar a Alcor (ζ a 80 UMa) - Nejznámější dvojhvězda, kterou Arabové zvykli označovat jako "průvodce" nebo "zkoušeč ostrosti zraku". Vzájemná vzdálenost obou hvězd je 12 obloukových minut, takže je zdravé oko bez problémů rozliší prakticky vždy. Jsou pěkným párem i v triedru.

ξ UMa - první dvojhvězda, při které byla vypočtena oběžná dráha složek, a to 60 let. Podařilo se to roku 1828 Francouzka astronomovi Felixovi Savarymu. Tvoří ji zlaté složky s jasností 4.3mag a 4.8mag vzdálené od sebe 3 miliardy kilometrů. Kolem roku 1970 měli vzájemný odstup 3" a daly se snadno rozlišit i malými dalekohledy. Pak se jejich vzájemný odstup snížil a roku 1992 dosáhl své minimum - 0,8". Dnes se tato hodnota pohybuje okolo 2", takže nám na jejich rozlišení postačí dalekohled s průměrem objektivu 8 cm.

Groombridge 1830 - nedaleká hvězda, která má po Barnardovy a Kapteynovej hvězdě třetí nejrychlejší známý pohyb - 7,04 "za rok. Za takových 100 000 let se hvězda posune z Velké medvědice až do souhvězdí Vlka! Protože je vzdálena 28 světelných let, její rychlý očividný pohyb je spíše důsledkem její skutečné vesmírné rychlosti, než její blízkosti. Takové hvězdy jsou součástí hala Galaxie a proto jsou tak staré jako kulové hvězdokupy. Arktur z Pastýře je jejich nejjasnějším příkladem.

Lalande 21185 - blízký červený trpaslík, který dosahuje jasnost 7.49mag. Leží ve vzdálenosti 8.1 světelného roku a je po systému Alfa Centauri, Barnardovy hvězdě z Hadonoše a hvězdě Wolf 359 z Lva naší čtvrtou nejbližší hvězdou. Má 8. největší známý vlastní pohyb - po obloze se ročně posune o 4,78". Tento červený trpaslík má absolutní magnitudu +10,5, což odpovídá 0,0048 svítivosti Slunce. Lalande 21185 má společníka, který však vizuálně nikdy nebyl pozorován.

M 101
Ø 28.8' / 26.9'
7.9mag

Drawing Uwe Glahn

Velká spirální galaxie ve východní části souhvězdí, nedaleko oje Velkého vozu, téměř na rozhraní se souhvězdím Draka. Objevil ji v roce 1781 P. Méchain, Ch. Messier ji přidal do svého katalogu ještě tentýž rok. Je největším a nejjasnějším členem malé skupiny galaxií nacházející se ve vzdálenosti okolo 21milionů světelných let. Mezi další členy patří například NGC5585 , NGC5574 a NGC5204 . M101 odpovídá svítivosti 33 bilionů Sluncí a skutečný průměr přesahuje 170 000 ly. Její jasnost je sice 7.9mag, ale protože ji pozorujeme ve směru téměř kolmém na rovinu její spirály, jas je rozložen do velké plochy, čímž se nám galaxie i na trochu prosvětlené obloze snadno ztrácí. Přesto její centrální část je možné vidět i v malém dalekohledu, použijte ale co nejmenší zvětšení! V triedru je zajímavou úkolem odhadovat změny její úhlové velikosti pomocí dvojice hvězd v její těsné blízkosti v závislosti od změny pozorovacích podmínek. Samotná galaxie působí dojmem slabého obláčku bez jakéhokoliv tvaru.

Myzer: Galaxii jsem pozoroval začátkem léta 2006 svým 250 mm Dobson použitím 11 mm Nagler (109x): I když se zrovna nacházela už asi jen 50 stupňů nad obzorem, překonala všechny mé její dosavadní záznamy. Sice slabé plošné jasnosti, galaxie vyplnila celé úchvatné zorné pole. Nejdříve jsem registroval pouze centrální část, když jsem si však uvědomil skutečnou velikost této galaxie, v zorném poli se objevily velmi slabé spirální ramena! Navíc kromě toho, jestli je to moje fantazie nebo realita, spirální ramena se zdají být ne rovnoměrně jasné, ale skvrnité - zřejmě předpoklad H-II oblastí. Za minimálně jedno zjasnění (jeho poloha se shoduje s NGC 5462 ) nacházející se směrem dále od jádra bych však položil i ruku do ohně (a za další dvě skoro také - NGC 5450 a 5461).

200/250mm - Pokud máme štěstí na velmi tmavou oblohu a máme i nějaký 250 mm dalekohled, uvidíme M101 jako slabší, ale rozsáhlou galaxii, která ukáže i flekaté spirální ramena točící se kolem jasného jádra ve směru hodinových ručiček. Dvě hvězdy jsou umístěny v hale, další dvě blízko jižního rozhraní.

400/500mm - Dalekohled zobrazí M101 jako nádhernou spirální galaxii s nápadnými rameny skvrnité struktury. V ramenech je vidět i několik jasných H-II . Deep-sky filtry zvýší značně kontrast. Tři oddělené jasné skvrny mohou být viditelné 8' JZ, 4,5' VJV a 6' VSV od centra galaxie. Nejnápadnější spirální rameno vyráží z JV strany jádra galaxie a točí se nejprve V a potom na S ven z centrálenj oblasti. V tomto rameni je umístěn i jasný svazek SV od jádra. Slabší rameno začíná na Z straně jádra a točí se jižně a JV: obsahuje jasný svazek JZ a JV od jádra. Jižně od jádra se nachází nezřetelné tmavá skvrna - fotky ji ukáží jako velkou mezeru mezi rameny. Zkoumavým pohledem mohou zablýsknout některé H-II oblasti. Mnoho slabých hvězd z Mléčné dráhy na popředí je umístěno v hale galaxie.

M 81
Ø 24.9' / 11.5'
6.9mag

Drawing Uwe Glahn

Známá spirální galaxie v severní části souhvězdí, která byla s nedalekou gravitačně vázanou M82 objevena v roce 1772 J. E. Bodem. Charles Messier je přidal do svého katalogu v únoru 1781. Obě jsou nejjasnějšími představiteli v malé skupině galaxií ve Velké medvědici, která zahrnuje zhruba 12 galaxií, nazvané Skupina galaxií M81. Vzdálenost centra této kupy je asi 10 milionů světelných let, čímž je po kupě galaxií v Sochaři vzdálené 8 milionů světelných let, nejbližší skupinou galaxií k Místní skupině. Kromě M82 zahrnuje například NGC 2976 a NGC 3077 - také z Velké medvědice, NGC 2366 s NGC 2403 ze Žirafy, či NGC 4236 z Draka. Skutečný průměr M81 dosahuje 70 000 světelných let. V roce 1993 v ní byla pozorována jedna supernova.

Odlišný tvar M81 a M82 je evidentní již v triedru 10×50: M81 je oválná, M82 je více protáhlá. Obě patří k nejjasnějším galaxiím na obloze. M81 je také jedním z nejvzdálenějších vesmírných objektů viditelných ještě i pouhým okem, tedy jen tak bez dalekohledu. Před tímto náročným pozorováním má cenu si poznamenat, že galaxie má celkovou jasnost 6.9mag, její plošná jasnost ale bude ještě o něco slabší. V důsledku toho, identifikování podobně slabých hvězd bude nezbytné pro její správné rozpoznání. Při svém prvním pokusu se ale předem připravte k nezdaru. M81 je totiž součástí řetězce slabých hvězd, který začíná stálicí 24 Ursa Majoris. Abychom tedy nabyli pevné přesvědčení, že M81 skutečně vidíme a abychom si byli jisti, že se vyznáme v zmatku slabých hvězd, musíme nejdříve některé tyto hvězdy po pořádku přesně identifikovat. Postupovat systémem podívat se nahoru a jednoduše říci: "Ano, já ji vidím", není správné.

Začneme hvězdou HD 83489 (V = 5,7), jeden a půl stupně západně od galaxie a budeme pokračovat hvězdou HD 89343 (V = 6,0) na východním konci řetězce. Mezi nimi by měly být vidět (blýsknout se je lepší slovo) přinejmenším tři na hvězdy podobné objekty. První, hned západně od HD 89343, je stálice HD 87703 (V = 7,1). Pokud není bez váhání viditelná zhruba 25% z celkového pozorovacího času, pravděpodobně je M81 mimo dosah. Mnohem těžší (10% z celkového času) je rozpoznatelná skupinka hvězd tvořena HD 86458 (V = 8,0), HD 86574 (V = 8,2) a HD 86677 (V = 7,9), která vypadá jako jeden objekt. Díky zmíněným třem hvězdám bude jeho celková jasnost V = 6,8, ale jeho rozloha způsobuje, že plošná jasnost bude menší než jedna hvězda téže magnitudy, což dělá skupinku těžší identifikovatelnou. Třetí objekt, viditelný na správném místě pouze 5-10% z celkového času bočním pohledem, je galaxie M81! I když se to snadno říká, neměla by vypadat jako obyčejná hvězda, ale připomínat spíše sotva viditelného nestelárneho člena vzdálené galaktické kupy ve velkém dalekohledu. Její polohu je vhodné si ověřit ještě i určením další hvězdy HD 85828 (V = 7,7), nacházející se 40' jižně od ní.

200/250mm - 100x: M81 je pěkný jasný ovál, který se postupně zjasňuje směrem k nápadnému, eliptickému, nestelárnemu jádru. Bočním pohledem se mohou blýsknout velmi slabé spirální ramena: dva pásy jsou viditelné v SSZ spirálovém rameni. Dvě hvězdy 11mag jsou umístěny v hale jižně od jádra galaxie, třetí leží ZSZ od jádra, poblíž rozhraní hala.

400/500mm - 150x: Velkolepá galaxie! M81 se rozprostírá přes celé zorné pole. Její halo je vypouklý ovál, jehož okraj je slabší plošné jasnosti, ale může se rozšířit při pohledu periferním viděním. Bočním pohledem můžeme zpozorovat široké, mlhavé a nezřetelné spirální ramena: na JJV od jádra, se nachází tenká spirálová rys, oddělená od něj tmavou mezerou. Spirálové rameno SSZ od jádra je širší a mnohem kratší. Dvě atraktivní dvojhvězdy leží JJZ od galaxie: ADS 7565 je atraktivním párem hvězd 10.9mag v odstupu 9 "a ADS 7566 je velmi těsným párem hvězd 9.5mag v odstupu 2,1".

M 82
Ø 11.2' / 4.3'
8.4mag

Drawing Uwe Glahn

Nepravidelná Pekuliární Galaxie ani ne půl obloukového stupně od M81 . Obě galaxie se pravděpodobně v minulosti vzájemně setkaly, což zapříčinilo její nepravidelný tvar a značnou aktivitu. Její struktura byla přerušena gravitací M81 . Z jejího jádra vytryskávají proudy plynů rychlostí asi 1 000 km / s, což se však dá zjistit pouze speciálními přístroji. Je velmi známou rádiovou galaxií a první, u které bylo zjištěno intenzivně magnetické pole. Je vzdálena 12 milionů světelných let. I když je oproti M81 slabší (8.4mag) a hledá se o něco hůře, ale v dalekohledu odkryje více detailů. Tak tedy po pořádku: na trochu tmavší obloze ji můžeme zkusit najít už malým triedru jako tenký proužek světla.

100/150mm - Šedá ploška světla, která se zdá být skvrnitá. Všimněte si hvězdu 10. magnitudy v těsné blízkosti galaxie.

200/250mm - 100x: M82 má jasné, skvrnité, nepravidelně prodloužené 9'x2' halo. Tmavá prachová mezera kolmá na hlavní osu galaxie protíná halo do dvou téměř stejných částí. Východní část je škvrnitejší, ale bledne mnohem rychleji směrem ven z galaxie, podél hlavní osy. I východní i západní části jsou poznamenány tmavými místy.

400/500mm - 150x: Tato nádherná galaxie má 10'x3' halo obsahující jádro prodloužené podél hlavní osy. Díky její velké plošné jasnosti má halo dobře ohraničený obrys. Jádro je tvarem velmi nepravidelné a příčně přeseknutí na dvě téměř stejně dlouhé části tmavým pásem. Západní část jádra je jasnější a je vyzdobena krátkými tmavými pruhy. Východní polovina jádra je větší. Několik jasných svazků je smíšených podél hlavní osy.

M 108
Ø 8.6' / 2.4'
10.0mag

Drawing Uwe Glahn

Spirální galaxie s nevýraznou příčkou, ve střední části souhvězdí u hvězdy Merak, 48' severozápadně od mlhoviny Sova. Byla objevena P. Méchainem někdy v letech 1781-1782. Její jasnost dosahuje 10. magnitudu. Obsahuje velké množství prachu, což uvidíme i v dalekohledu.

100/150mm - Snadno ji zahlédneme jako slabý, ale nápadný pruh. Halo je jasnější v centru, které je obklopeno matnými tmavými a světlými pruhy.

200/250mm - 100x: M108 je prodlouženým halem slabé povrchové jasnosti, které obsahuje prodloužené centrální jádro. Halo je skvrnité s tmavými ploškami vedle celé jeho délky. Nejnápadnější tmavá skvrna je viditelná hned Z od středu galaxie. J od Z konce hala leží hvězda 12mag.

400/500mm - 150x: Ve větších dalekohledech se prodloužené halo zjevuje velmi jasné. Východní část svítí jasnější než Z. V konec je oblý a točí se trošku na SSV. Jeho Z konec je zúžený, s nepatrným stočením na JJZ. Hlavní část hala je smíšeninou jasných a tmavých skvrn. Uprostřed hala se nachází tenká skvrnitá příčka s hvězdou 13mag, která je umístěna v hale, hned Z od příčky. Několik hvězd se nachází i na V a JV rozhraní hala.

M 109
Ø 7.5' / 4.4'
9.8mag

Drawing Uwe Glahn

Spirální galaxie s příčkou nedaleko hvězdy Velkého vozu Phacd. Přestože Charles Messier tuto galaxii viděl, byla přidána do jeho katalogu až v 20. století. Objevil ji však P. Méchain někdy v období let 1781-1782. Její absolutní magnituda je asi -20,9, svítivost 19 bilionů Sluncí, skutečný průměr přesahuje 100 000 světelných let. Je to jeden z objektů vhodný pro větší dalekohledy protože její jasnost dosahuje 9.8mag

V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 200 mm se jedná pouze o slabé, mlhavé halo, které obsahuje malé jasné jádro.

400/500mm - 150x: halo s poměrně slabou plošnou jasností je prodloužené 7,5'x 5'. Vnitřek hala je skvrnité a obklopuje nestejně jasné oválné jádro. V severní části souhvězdí se nacházejí tři hvězdy 12. magnitudy.

M 97
Ø 2.8'
9.9mag

Drawing Uwe Glahn

Oválná planetární mlhovina, blíže ke středu souhvězdí, mezi hvězdami Merak a Phacd. Svůj název dostala podle své podoby, zvláště té, kterou vidíme na fotografiích, protože dva charakteristické vnitřní ovály připomínají oči, ale ty není jednoduché v dalekohledu spatřit. Patří mezi větší planetární mlhoviny, její disk má zhruba stejný průměr jako disk Jupiteru. Její jasnost je 9.9mag, navíc pro svou rozlehlost slabě svítí. Centrální hvězda má jasnost pouze 16mag a zůstává vyhrazena pouze pro větší dalekohledy. M97 objevil P. Méchain v roce 1781, ve kterém byla rovněž přidána Ch. Messierem do svého katalogu mlhavých objektů. Leží ve vzdálenosti 2 030ly.

100/150mm - Planetárku bychom mohli na tmavé obloze vypátrat dalekohledem s průměrem objektivu kolem 100 mm. V 150 mm vypadá jako velký, slabý kruhový disk s mlhavým rozhraním. Subjektivní názory pozorovatelů říkají, že má modravý odstín.

300/350mm - 125x: během tmavých průzračných nocí se mohou mihnout dva nezřetelné tmavé oblouky, které znázorňují soví oči. Mlhovina je jasnější s filtrem O-III, ale oči můžeme snadněji spatřit větším zvětšením bez filtrů.

400/500mm - 200x: šedé halo je jasnější podél jeho severního a jižního okraje a vypadá být nepatrně zploštělé. Střední část je o něco jasnější, centrální hvězdu můžeme spatřit pouze v příležitostném okamžiku. Mlhovina je ozdobené dvěma tmavšími elipsami, které tvoří oči Sovy: severovýchodní je větší, přesto je zřetelněji jihovýchodní. Planetárka je prakticky obklopená slabými hvězdami, nejbližší jasnosti 12.5mag leží 2,5'na SSV.

M 40
Ø 90.0''
9.0mag

Tentokrát nejde o galaxii, mlhovinu ani o hvězdokupu, ale o slabou dvojhvězdu. Pozoroval ji v 17. století známý tvůrce souhvězdí Jan Hevelius, který se však chybně domníval, že kolem hvězd se nachází mlhovinový oblak. Jak nezřetelné dvojhvězdu ji indentifikovat Charles Messier, a přesto, že v její blízkosti žádnou mlhovinu neviděl, zařadil tuto dvojhvězdu navždy do svého katalogu. Jedná se pouze o optickou dvojhvězdu, podle měření družice GAIA je vzdálenost západní složky okolo 1000 světelných let, východní zhruba 500 sv. roků.

Je pozorována hned severovýchodně od hvězdy 70 UMA, jedná se o 50 "široký pár hvězd jasnosti 9mag, resp. 9.3mag. Západně od M40 leží galaxie NGC 4290 , viditelná v dalekohledu s průměrem objektivu 250 mm jako slabý ovál se slabým stelární jádrem. Západně od NGC 4290 je další galaxie - NGC 4284 - velmi slabý kruhový obláček.

UGC 4719
Ø 2.6' / 24.0''
14.2mag

Drawing Uwe Glahn

600/800mm - 293x, fst 6m0+ Galaxie sedí na nápadném hvězdném oblouku. Světlá, protáhlá centrální oblast, slabé a zužující se, sotva pozorovatelné konce. PGC 213559 (16,7 bmag) lze vidět přímo na východním konci. PGC 2378718 (2'J - 17.0bmag) trochu jednodušší, protože je také jasnější, lze vidět přímo

NGC 2820
Ø 4.09' / 24.0''
12.8mag

Drawing Uwe Glahn

400/500mm - 257x, 6m7, krásná galaxie společně s NGC 2805 , NGC 2814 a IC 2458 (NGC 2820A), samotná NGC 2820 je nápadná, dlouhá linka s jasně vykreslenou základní oblastí. Poměr os odhadem k 1:5, přímo na JZ konci 2820 je doprovodná galaxie 2820A (nebo IC 2458), se 14.5mag, která není nijak zvlášť těžká, tvoří pěkný pár s NGC2820

UGC 5459
Ø 3.8' / 42.0''
12.6mag

Drawing Uwe Glahn

400/500mm - 6m4 Podobná jako u PGC 25886, hvězda 8.7mag sedí přesně na galaxii, což ji činí těžko pozorovatelnou, ale galaxie je docela jasná a může být držena i přímým viděním.

600/800mm - 172x, první 6m5 + Galaxie stojí uprostřed 15' dlouhého protáhlého kosočtverce tvořeného 8-10mag hvězdami, které jsou vidět již v hledáčku. Sousední 8.7mag hvězda ruší, zejména slabé okrajové části galaxie. Vzhledem k vysokému jasu povrchu je již patrná v přehlídkovém zvětšení. Nejlépe lze vidět v 4mm okuláru a sledovat v délce 4'. Protáhlý střed se zdá být mírně posunut směrem k JZ. Jasná hvězda leží těsně před koncem na JZ

NGC 4157
Ø 6.7' / 72.0''
11.4mag

Drawing Uwe Glahn

400/500mm - 129x, 6m4. Krásná palačinková galaxie, jasně viditelná jako 7' dlouhá linka i při nízkém zvětšení, SV-JZ protáhlá galaxie s jasnější oblastí jádra při vyšším zvětšení, nevypadá příliš tenká, odhadem poměr os 1:4 až 1:5, neviditelný prachový pás je na SZ straně, JV strana vypadá ostře odříznutá.

UGC 8146
Ø 2.4' / 36.0''
13.8mag

<

400/500mm - 257x Galaxie je docela dobře vidět, nerozpoznatelná až do krajů, spíše má „plochý“ a protáhlý tvar.

NGC 3077
Ø 5.2' / 4.7'
9.9mag

< Menší člen skupiny galaxií M81 , jeho absolutní magnituda je pouze -17,9, svítivost 1,2 bilionů Sluncí a skutečný průměr ne větší než 16 000 světelných let. V dalekohledu s průměrem objektivu 200 mm má podobu nestejně koncentrovaného hala obsahujícího široké, ale jen nepatrně jasnější jádro.

400/500mm - 150x: NGC 3077 má poměrně koncentrované halo s občasným bliknutím na místě, kde by mohlo být jádro. Bočním pohledem se halo zjevuje nepatrně prodloužené a velmi mlhavé kolem svého rozhraní.

NGC 2841
Ø 8.1' / 3.5'
9.2mag

< Pěkná galaxie 9.2mag jihovýchodně od dvojhvězdy 37 Lync (6,1 metru, 10.2mag, 5,7 "). V

200/250mm - dalekohledu má velké jasné halo, které obsahuje jasnější jádro prodloužené podél hlavní osy galaxie. Jedna hvězda 12. magnitudy je umístěna na SSZ rozhraní hala, 1,75'od středu galaxie. V

300/350mm - dalekohledu se NGC 2841 ukáže jako jasné jádro, které obsahuje uvnitř velké prodloužené jádro. Halo náhle bledne směrem na severovýchod - je to důsledek prachových mračen na této straně galaxie.

NGC 2768
Ø 6.4' / 3.0'
9.9mag

< Slabá galaxie 9.9mag pozorovaná v rozptýlené skupině slabých hvězd. Pokud na ni použijeme dalekohled s průměrem objektivu kolem 200 mm uvidíme halo, ve kterém se nachází mnohem jasnější střed. V

300/350mm - dalekohledu je pěknou jasnou galaxií, halo obsahuje i Stelara jádro.

NGC 3184
Ø 7.4' / 6.9'
9.8mag

Drawing Uwe Glahn

Navzdory poloze mimo Mléčnou dráhu, je tato galaxie pozorovaná v poměrně bohatém hvězdném poli.

200/250mm - je slabým halem nestejné plošné jasnosti. Hvězda 11mag se ho dotýká na severním rozhraní.

300/350mm - 125x: Poměrně jasné halo obsahující jasné jádro. V halo se může mihnout náznak spirálové struktury. Tu uvidíme lépe ve velkém dalekohledu.

400/500mm - 129x-257x, 6m5+ Dvě velká, slabá spirálová ramena otáčející se o 180°. Jasnější rameno začíná na J od jasného stelárního jádra a otáčí se kolem Z k S, HII oblast NGC 3181 je obtížná, leží přibližně v polovině ramena, ale i bez znalosti přesné polohy je jednoznačně viditelná jako rozjasnění uvnitř ramena. Protilehlé rameno je ještě slabší a pouze naznačené. Obě ramena vypadají širší než na fotografiích.

UGC 5139
Ø 3.3' / 3.2'
13.1mag

<

400/500mm - 150x, pro 6m7 Satelitní galaxie M 82 asi 2,5° SZ. Extrémně slabá a lze jej pozorovat pouze nepřímo. Přesná mapa polohy důležitá, bezpečně lze vidět pouze JV část galaxie. Tuto část lze pozorovat jako prodloužené, téměř bezstrukturní zjasnění přibližně 2'x1,5' SV-JZ

UGC 4305
Ø 7.9' / 5.6'
10.7mag

<

400/500mm - 129x, 6m7 Člen skupiny M 81 8,4 ° VJV od M 81 . Velká a nápadná již v přehlídkovém zvětšení. Nízký plošný jas, nejjasnější oblast 2'x3' velká, západně od trojúhelníku z hvězd ve středu. Východně od trojúhelníku je velmi slabá protáhlá linie N-S, bez zauzlení. Světlejší středová oblast se pomalu, difuzně vytrací severním směrem.

UGC 5336
Ø 2.5' / 2.1'
14.3mag

<

300/350mm - 90x-170x, 6m5+ S dobrou průzračností ve 170x jasně viditelná oblast. Snížení na 90x přináší malé zlepšení, ačkoli oblast může být stále jasně identifikována, sousední M81 a malé zvětšení mají negativní dopad na pozorování.

400/500mm - 180x, 6m+ Zastižena při hledání ramen M 81 , leží v slabém hrazení a vypadá mírně protáhle ve směru V-Z, viditelná bočně.

600/800mm - 192x, 6m7 Ve středním zvětšení je snadno vidět a nepřímo udržitelná. 2:3 JV-SZ protáhlá. Leží ve slabém lichoběžníku hvězd 14mag pouze 6' východně od východního spirálního ramene M 81 .

UGC 8837
Ø 4.0' / 72.0''
13.2mag

<

400/500mm - 100x, 6m7 Satelit M 101 asi 1,3 ° ZJZ daleko. Pouze 13' na JZ ruši 5,7 mag jasná hvězda 86 UMa. Galaxie je slabá, ale lze ji vidět bočně jako prodloužené zjasnění 3'x1' SV-JZ. Je důležité udržovat 86 UMa mimo zorné pole. Hranice galaxie jsou dobře definované, není ale identifikována žádná základní oblast ani jiná struktura.

UGC 8658
Ø 2.1' / 78.0''
12.7mag

<

400/500mm - 129x, 6m8 Galaxie přibližně kruhového tvaru s průměrem 1,5', středová koncentrace, bočně steží udržitelná.

Abell 28
Ø 4.7'
14.6mag

<

600/800mm - 113x-172x, [OIII], 6m5 + Jednodušší, než se očekávalo; vidět přibližně kulaté, rozptýlené zjasnění v bodě PN. Samotného zjasnění neudržitelné, ale je jasně viditelné při pohybu dalekohledem. Poloha se dá stanovit přesně, ale už ne hranice. Jistě pozitivní pozorování.

NGC 3198
Ø 8.5' / 3.3'
10.3mag

Drawing Uwe Glahn

400/500mm - 283x, 6m5+ Velká, téměř 5' dlouhá, 3:1 SV-JZ protáhlá galaxie. Jasná s těsně přiléhající spirální strukturou, ve které je obtížné vysledovat počáteční body. Nejjednodušší spirála je 1' na JZ od jádra. Ta se v úzkém zatáčce otočí zpět na SV a rychle mizí. Další spirálové rameno začíná 1' na SV od středu, ale bez vizuálně znatelného zalomení, pouze jako ofset či prodloužené zjasnění. Tmavé pruhy rovnoběžné s podélnou osou zasahují do galaxie, ale nijak nevymezují spirální strukturu.

NGC 3310
Ø 3.1' / 2.4'
10.8mag

Drawing Uwe Glahn

400/500mm - 283x-404x, 6m5+ Plošná nepravidelná galaxie. Na plochou oblast jádra se na V připojuje krátké, ale světlé rameno stáčející se k S. Na S lze okamžitě vidět slabé vnější oblasti, ty ale nepředstavují celou galaxii.

600/800mm - 419x, 6m5+ Severní rameno není zvlášť patrné, ale je přímo viditelné a má stelární zakončení. Jižní rameno je slabší a širší, končí u slabé 16mag hvězdy. Nápadná vnitřní struktura - vnitřní rameno (na DSS neviditelné) se na severní a jižní straně projevuje jako dva skořepinové segmenty. Stelární zakončení (žádná hvězda) je vidět na JZ konci jižní skořápky.

36'' 500x, 6m5 + Silně strukturované, kromě podrobností popsaných prostřednictvím 27", jsou také znázorněny hvězdné oblasti HII, které jsou poněkud odděleny od skutečného těla galaxie v S směru jako skvrny. Ramena se zdají strukturovaná.

NGC 3631
Ø 5.0' / 3.7'
10.4mag

Drawing Uwe Glahn

400/500mm - 180x-257x, 6m5 + Jasné jádro přechází do 3' kulatého halo. V něm je nápadná DN, která se navíjí na V kolem jádra. Na S se připojuje široké rameno, které vede k V. Na J se druhé rameno roztáčí k Z. Patrná světlá HII oblast V od jádra vypadá, leží mimo DN v jasnější oblasti (rameno?). Jižně, světlejší bod na začátku J ramena. Brilantní galaxie.

NGC 3726
Ø 6.0' / 4.09'
10.4mag

Drawing Uwe Glahn

400/500mm - 202x, 6m5+ Jasná, asi 4' dlouhá galaxie, s oválným protažením N-O 3:2, na jehož S konci je 12mag hvězda. Na J konci je vidět nápadné spirální rameno, které lze sledovat z jasného, ​​téměř stelárního jádra v mírném ohybu směrem na východ a těsně před halo galaxie se sbíhá se do jednoho bodu. Na opačné straně je vidět širší, ale také nápadné spirálové rameno roztočené směrem k SZ. Je indikováno další, slabé a úzké rameno, které se roztáčí od středu k 12mag hvězdě.

NGC 3893
Ø 4.5' / 2.8'
10.5mag

Drawing Uwe Glahn

400/500mm - 330x 6m5+ Kompaktní galaxie s jasnými, úzkými, těsně přiléhajícími spirálními rameny. Nejlehčí rameno vede ze Z o půl otáčky přes J na V. struktura je připojena ve formě uzlů. Na S leží na druhé rameno, ale je mnohem slabší a kratší. 3,7' JV je malá plochá NGC 3896 . 4.9' SV je další slabá doprovodná galaxie s PGC 36913.

NGC 3938
Ø 5.4' / 4.9'
10.4mag

Drawing Uwe Glahn

400/500mm - 202x, 6m5+ Přesně kulatá galaxie; je tvořena difuzním zužujícím se halem okolo méně výrazného jádra. Uvnitř halo se objevují známky spirálních ramen, které je těžké vidět. Nejjasnější rameno začíná na J, těsně u jádra a roztáčí se proti směru hodinových ručiček na SV. Část ramene naznačují pouze tmavými pásy. Další náznaky ramen jsou na Z, J a V

NGC 4051
Ø 5.2' / 3.9'
10.2mag

Drawing Uwe Glahn

400/500mm - 257x, 6m5+ Stelární jasné jádro, malá kóma. Jasnější střední část 1:3 protáhlá JV-SZ. Od SZ konce široké rameno v půlkruhovém ohybu. 3 zahuštění, zahuštění na konci je ploché a stupňovité. Střed a S stelární. JV rameno nejprve širší, pak úzká struktura, nakonec lehce jasnější. Těsně na J od jádra světlé, ploché oblasti se stelárním jádrem, které nepatří do spirály. Vypadá nejprve jako součást spirály, ale je odděleno DN. Rameno pokračuje v otoččce, pak se stává velmi slabým a končí difuzně.

NGC 4102
Ø 3.1' / 1.7'
11.2mag

Drawing Uwe Glahn

400/500mm - 283x, 6m5+ Protáhlá galaxie 2: 3, úzká tmavá oblast se pohybuje kolem oblasti světlého jádra před tím, než následuje spirální rameno, které se na SZ otáčí kolem 270 ° kolem středu. Na SV je nejjasnější bod.

Abell 1377
Ø 20.2'
15.0mag

TypGALCL [13III]
RA11:47:06.0
Dec+55:44:00.0
major_axis 20.2'
mag15.0
surface_bright100.0

HCG 41
Ø 5.3'
11.9mag

Drawing Uwe Glahn
TypGALCL [S1]
RA09:57:39.6
Dec+45:14:22.0
major_axis 5.3'
mag11.9
surface_bright99.9

HCG 45
Ø 4.4'
13.5mag

Drawing Uwe Glahn
TypGALCL [S1]
RA10:19:11.3
Dec+59:06:35.0
major_axis 4.4'
mag13.5
surface_bright99.9

HCG 49
Ø 72.0''
14.4mag

Drawing Uwe Glahn
TypGALCL [E2]
RA10:56:36.5
Dec+67:10:45.0
major_axis 72.0''
mag14.4
surface_bright99.9

HCG 50
Ø 54.0''
14.4mag

Drawing Uwe Glahn
TypGALCL [E2]
RA11:17:06.1
Dec+54:55:07.0
major_axis 54.0''
mag14.4
surface_bright99.9

HCG 56
Ø 2.7'
12.2mag

Drawing Uwe Glahn
TypGALCL [S3]
RA11:32:31.9
Dec+52:56:55.0
major_axis 2.7'
mag12.2
surface_bright99.9

HCG 60
Ø 3.0'
13.4mag

Drawing Uwe Glahn
TypGALCL [E2]
RA12:03:05.1
Dec+51:41:35.0
major_axis 3.0'
mag13.4
surface_bright99.9

HCG 66
Ø 78.0''
13.8mag

Drawing Uwe Glahn
TypGALCL [E1]
RA13:38:33.5
Dec+57:18:16.0
major_axis 78.0''
mag13.8
surface_bright99.9

IC 2574
Ø 13.2' / 5.4'
10.4mag

Drawing Uwe Glahn
TypGX [SBm]
Obecné jménoCoddington's Nebula
RA10:28:22.4
Dec+68:25:00.0
major_axis 13.2'
minor_axis 5.4'
positon_angle41.0
mag10.4
surface_bright14.8

NGC 2684
Ø 54.0'' / 42.0''
12.9mag

Drawing Uwe Glahn
TypGX [Sc]
RA08:54:53.8
Dec+49:09:37.0
major_axis 54.0''
minor_axis 42.0''
positon_angle27.0
mag12.9
surface_bright12.1

NGC 2685
Ø 4.59' / 2.5'
11.3mag

Drawing Uwe Glahn
TypGX [SB0-a]
Obecné jménoHelix Galaxy
RA08:55:34.9
Dec+58:44:05.0
major_axis 4.59'
minor_axis 2.5'
positon_angle38.0
mag11.3
surface_bright13.7

NGC 2976
Ø 5.9' / 2.7'
10.2mag

Drawing Uwe Glahn
TypGX [Sc/P]
RA09:47:14.7
Dec+67:55:03.0
major_axis 5.9'
minor_axis 2.7'
positon_angle143.0
mag10.2
surface_bright13.0

NGC 3027
Ø 3.9' / 84.0''
11.8mag

Drawing Uwe Glahn
TypGX [SBcd]
RA09:55:40.3
Dec+72:12:15.0
major_axis 3.9'
minor_axis 84.0''
positon_angle130.0
mag11.8
surface_bright13.4

NGC 3079
Ø 8.1' / 78.0''
10.9mag

Drawing Uwe Glahn
TypGX [SBc]
RA10:01:57.7
Dec+55:40:53.0
major_axis 8.1'
minor_axis 78.0''
positon_angle165.0
mag10.9
surface_bright13.2

NGC 3319
Ø 6.1' / 3.4'
11.1mag

Drawing Uwe Glahn
TypGX [SBc]
RA10:39:09.6
Dec+41:41:14.0
major_axis 6.1'
minor_axis 3.4'
positon_angle37.0
mag11.1
surface_bright14.1

NGC 3359
Ø 7.2' / 4.4'
10.6mag

Drawing Uwe Glahn
TypGX [SBc]
RA10:46:36.3
Dec+63:13:24.0
major_axis 7.2'
minor_axis 4.4'
positon_angle170.0
mag10.6
surface_bright14.1

NGC 3406
Ø 54.0'' / 36.0''
12.7mag

Drawing Uwe Glahn
TypGX [E-S0]
RA10:51:43.7
Dec+51:01:22.0
major_axis 54.0''
minor_axis 36.0''
positon_angle42.0
mag12.7
surface_bright11.8

NGC 3445
Ø 96.0'' / 84.0''
12.6mag

Drawing Uwe Glahn
TypGX [SBm]
popisMultiple SDSS entries describe this object.
RA10:54:35.8
Dec+56:59:24.0
major_axis 96.0''
minor_axis 84.0''
positon_angle105.0
mag12.6
surface_bright13.2

NGC 3448
Ø 5.6' / 1.7'
11.6mag

Drawing Uwe Glahn
TypGX [S0-a]
RA10:54:38.8
Dec+54:18:19.0
major_axis 5.6'
minor_axis 1.7'
positon_angle65.0
mag11.6
surface_bright13.8

NGC 3656
Ø 96.0''
12.3mag

Drawing Uwe Glahn
TypGX [E?]
RA11:23:38.6
Dec+53:50:32.0
major_axis 96.0''
mag12.3
surface_bright13.1

NGC 3690
Ø 96.0'' / 84.0''
11.2mag

Drawing Uwe Glahn
TypGX [Sb/P]
popisPart of the GTrpl ARP 299.
RA11:28:30.3
Dec+58:33:40.0
major_axis 96.0''
minor_axis 84.0''
positon_angle140.0
mag11.2
surface_bright11.8

NGC 3718
Ø 8.1' / 4.0'
10.8mag

Drawing Uwe Glahn
TypGX [SBa/P]
RA11:32:34.7
Dec+53:04:02.0
major_axis 8.1'
minor_axis 4.0'
positon_angle15.0
mag10.8
surface_bright14.3

NGC 3729
Ø 2.9' / 1.9'
11.4mag

Drawing Uwe Glahn
TypGX [SBa/P]
RA11:33:49.2
Dec+53:07:35.0
major_axis 2.9'
minor_axis 1.9'
positon_angle165.0
mag11.4
surface_bright13.0

NGC 3737
Ø 48.0'' / 42.0''
12.8mag

Drawing Uwe Glahn
TypGX [SB0]
RA11:35:36.2
Dec+54:56:56.0
major_axis 48.0''
minor_axis 42.0''
positon_angle81.0
mag12.8
surface_bright11.9

NGC 3738
Ø 2.5' / 1.9'
11.7mag

Drawing Uwe Glahn
TypGX [Im]
RA11:35:48.2
Dec+54:31:26.0
major_axis 2.5'
minor_axis 1.9'
positon_angle155.0
mag11.7
surface_bright13.1

NGC 3769
Ø 2.9' / 60.0''
11.7mag

Drawing Uwe Glahn
TypGX [SBb]
popisCalled 'Arp 280a' in UGC notes.
RA11:37:44.1
Dec+47:53:36.0
major_axis 2.9'
minor_axis 60.0''
positon_angle152.0
mag11.7
surface_bright12.6

NGC 3786
Ø 2.1' / 66.0''
12.3mag

Drawing Uwe Glahn
TypGX [SBa/P]
RA11:39:42.5
Dec+31:54:31.0
major_axis 2.1'
minor_axis 66.0''
positon_angle77.0
mag12.3
surface_bright12.9

NGC 3921
Ø 2.1' / 78.0''
12.4mag

Drawing Uwe Glahn
TypGX [S0-a]
popisVV misprints dec as +56d21.5; corrected in MCG errata.
RA11:51:06.8
Dec+55:04:46.0
major_axis 2.1'
minor_axis 78.0''
positon_angle20.0
mag12.4
surface_bright13.2

NGC 3995
Ø 2.6' / 54.0''
12.4mag

Drawing Uwe Glahn
TypGX [SBm]
RA11:57:44.0
Dec+32:17:35.0
major_axis 2.6'
minor_axis 54.0''
positon_angle33.0
mag12.4
surface_bright13.1

NGC 4013
Ø 5.2' / 60.0''
11.2mag

Drawing Uwe Glahn
TypGX [Sb]
RA11:58:31.3
Dec+43:56:50.0
major_axis 5.2'
minor_axis 60.0''
positon_angle66.0
mag11.2
surface_bright12.7

NGC 4054
Ø 30.0'' / 18.0''
14.4mag

Drawing Uwe Glahn
TypGX [S]
popisVV misprints R.A. as 11h44.3m.
RA12:03:12.3
Dec+57:53:36.0
major_axis 30.0''
minor_axis 18.0''
positon_angle85.0
mag14.4
surface_bright12.1

NGC 4088
Ø 5.6' / 2.1'
10.6mag

Drawing Uwe Glahn
TypGX [SBbc]
RA12:05:34.6
Dec+50:32:26.0
major_axis 5.6'
minor_axis 2.1'
positon_angle43.0
mag10.6
surface_bright13.0

NGC 4194
Ø 2.7' / 96.0''
12.5mag

Drawing Uwe Glahn
TypGX [IBm/P]
Obecné jménoMedusa Galaxy Merger
popisMultiple SDSS entries describe this object.
RA12:14:09.7
Dec+54:31:35.0
major_axis 2.7'
minor_axis 96.0''
positon_angle168.0
mag12.5
surface_bright13.8

NGC 4605
Ø 5.9' / 2.4'
10.3mag

Drawing Uwe Glahn
TypGX [SBc/P]
RA12:39:59.3
Dec+61:36:30.0
major_axis 5.9'
minor_axis 2.4'
positon_angle125.0
mag10.3
surface_bright12.9

NGC 5204
Ø 5.0' / 3.0'
11.3mag

Drawing Uwe Glahn
TypGX [Sm]
RA13:29:36.1
Dec+58:25:06.0
major_axis 5.0'
minor_axis 3.0'
positon_angle5.0
mag11.3
surface_bright14.0

NGC 5278
Ø 78.0'' / 60.0''
12.9mag

Drawing Uwe Glahn
TypGX [Sb/P]
popisMultiple SDSS entries describe this object.
RA13:41:39.9
Dec+55:40:14.0
major_axis 78.0''
minor_axis 60.0''
positon_angle57.0
mag12.9
surface_bright12.9

NGC 5308
Ø 3.7' / 42.0''
11.4mag

Drawing Uwe Glahn
TypGX [S0]
RA13:47:00.0
Dec+60:58:22.0
major_axis 3.7'
minor_axis 42.0''
positon_angle60.0
mag11.4
surface_bright12.2

NGC 5430
Ø 2.29' / 78.0''
12.0mag

Drawing Uwe Glahn
TypGX [SBb]
popisHOLM 569B is a part of NGC 5430.
RA14:00:45.6
Dec+59:19:44.0
major_axis 2.29'
minor_axis 78.0''
mag12.0
surface_bright12.9

NGC 5471
Ø 36.0'' / 30.0''
14.7mag

Drawing Uwe Glahn
TypPartOf [GxyP]
popisHII region in MESSIER 101.
RA14:04:28.9
Dec+54:23:51.0
major_axis 36.0''
minor_axis 30.0''
positon_angle60.0
mag14.7
surface_bright13.1

NGC 5474
Ø 4.7'
10.8mag

Drawing Uwe Glahn
TypGX [Sc]
popisHighly asymmetrical.
RA14:05:01.4
Dec+53:39:46.0
major_axis 4.7'
mag10.8
surface_bright13.9

NGC 5526
Ø 2.29' / 18.0''
13.4mag

Drawing Uwe Glahn
TypGX [Sbc]
popisDelta V > 1000 km/sec; probably an optical pair.
RA14:13:53.3
Dec+57:46:20.0
major_axis 2.29'
minor_axis 18.0''
positon_angle136.0
mag13.4
surface_bright12.7

PGC 33423
Ø 18.0'' / 12.0''
15.0mag

Drawing Uwe Glahn
TypGX [Pec]
RA11:03:54.0
Dec+40:50:00.0
major_axis 18.0''
minor_axis 12.0''
positon_angle94.0
mag15.0
surface_bright11.7

UGC 4715
Ø 60.0'' / 24.0''
15.4mag

Drawing Uwe Glahn
TypGX [Sc]
RA09:00:27.0
Dec+53:03:58.0
major_axis 60.0''
minor_axis 24.0''
positon_angle25.0
mag15.4
surface_bright14.6

UGC 5055
Ø 84.0'' / 78.0''
14.0mag

Drawing Uwe Glahn
TypGX [SBb]
RA09:30:11.8
Dec+55:51:09.0
major_axis 84.0''
minor_axis 78.0''
mag14.0
surface_bright14.5

UGC 5479
Ø 66.0'' / 42.0''
14.4mag

Drawing Uwe Glahn
TypGX [Sc]
RA10:10:09.6
Dec+54:30:13.0
major_axis 66.0''
minor_axis 42.0''
positon_angle100.0
mag14.4
surface_bright14.1

UGC 5904
Ø 2.5' / 36.0''
14.1mag

Drawing Uwe Glahn
TypGX [Sb]
RA10:48:37.9
Dec+66:21:43.0
major_axis 2.5'
minor_axis 36.0''
positon_angle152.0
mag14.1
surface_bright14.9

UGC 6865
Ø 90.0'' / 30.0''
14.3mag

Drawing Uwe Glahn
TypGX [Sb]
RA11:53:40.0
Dec+43:27:40.0
major_axis 90.0''
minor_axis 30.0''
positon_angle33.0
mag14.3
surface_bright14.0

UGC 8058
Ø 84.0'' / 54.0''
13.7mag

Drawing Uwe Glahn
TypGX [Scpec]
RA12:56:14.3
Dec+56:52:25.0
major_axis 84.0''
minor_axis 54.0''
positon_angle10.0
mag13.7
surface_bright14.1

UGC 8335
Ø 84.0'' / 24.0''
14.2mag

Drawing Uwe Glahn
TypGX [Sab]
RA13:15:35.0
Dec+62:07:29.0
major_axis 84.0''
minor_axis 24.0''
positon_angle111.0
mag14.2
surface_bright13.919999999999998